Zámek Książ

Zámek Książ je největší rezidence v Dolním Slezsku a jeden z největších hradů v Polsku. Svou rozlohou 150 tis. m2 zaostává velikostí jen za hradem v Malborku a královským hradem na Wawelu. U úpatí pevnosti se táhne hluboká soutěska, jejímž dnem protéká řeka Pełcznica. Nejstarší informace o hradu Fürstenstein, protože tak se původně valbřišská pevnost nazývala, pocházejí z konce 13. století. Jeho zakladatelem byl Boleslav I. Surový, který v letech 1288-1298 na skále vystavěl zděnou stavbu tvořící součást obranného systému svídnicko-javorského knížectví. Posledním piastovským držitelem hradu byl slavný kníže Boleslav II. Malý. Následně celé území spravovala jeho vdova - Anežka, a po její smrti v roce 1392 se celé svídnicko-javorské knížectví stalo součástí zemí Koruny české. V průběhu dalších let Książ často měnil své majitele, nacházel se např. v rukou loupeživých rytířů, kteří po husitských válkách (1419-1436) obsadili opuštěné pevnosti. Hrad se několikrát vrátil pod správu českých králů, např. Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského. Ale výrazné změny proběhly teprve v roce 1509, kdy celé okolí jako léno získal Konrád I. von Hochberg. Za doby panování prvních Hochbergů Książ prošel zásadní modernizací, kdy se ze středověké pevnosti proměnil v renesanční knížecí rezidenci. Ke značným změnám došlo v 18. století, kdy bylo z východní strany přistavěno čtyřpodlažní křídlo, a jižní strana se dočkala přestavby v barokním slohu. V rámci architektonických změn se proměnilo nejbližší okolí rezidence, kde byly založeny nové zahrady v tehdy módním francouzském stylu. V roce 1838 zde Jan Jindřich X. hostil ruského cara Mikuláše I. s manželkou Alexandrou Fjodorovnou. Další majitel Książe, Jan Jindřich XI., dvakrát na zámku přivítal císaře Viléma I. a v roce 1910 rakouského císaře a uherského a českého krále Karla I. Habsburského. Největší změny na Książi proběhly už na zač. 20. století. Po smrti Jana Jindřicha XI. se dědicem velkého panství stal jeho syn - kníže Jan Jindřich XV. (1861-1938). Na rozdíl od svého otce to byl rozhazovačný člověk, který nedokázal rozsáhlý rodinný majetek dobře spravovat ani v Horním, ani v Dolním Slezsku.

Po první světové válce se zdramatizovala materiální situace Hochbergů. Společně s propuknutím 2. světové války jim byla část majetku zkonfiskována. Tento osud potkal i Książ, který se od roku 1941 nacházel v rukou nacistů. Toto období patří v dějinách rezidence k těm nejsmolnějším. V roce 1943 nacistická organizace Todt zámek přestavěla pro potřeby generálního štábu. Tajemné práce proběhly pod zámkem, začaly se tam razit tunely a ventilační šachty. Práce prováděli hlavně vězni z koncentračního tábora Gross-Rosen, a veškeré práce probíhaly pod kryptonymem Riese. Další devastace nastala poté, co do zámku vstoupila sovětská vojska. Po skončení 2. světové války zůstal objekt mnoho let prázdný, pouze nárazově na něm probíhaly zajišťovací práce. V 70. letech 20. století se na Książi rozběhly úklidové a restaurační práce. Během nich byla z některých podlaží odstraněna suť, zrekonstruovalo se mnoho místností a proběhly nezbytné rekonstrukční práce, díky čemuž některé části zámku znovuzískaly svůj původní vzhled. V prosinci 2014 v západní části zámku propukl požár, který strávil téměř 600 metrů čtverečních střechy. Do hašení se zapojilo 180 hasičů.

Protože byla kamenná pevnost usazena přímo na rostlé skále, nemá základy. S využitím prostoru skalnatého ostrohu byl hrad rozdělen na horní část oddělenou od dolní části příkopem, přes který se klenul most. Ve 14. století tvořila horní hrad čtyřkřídlá stavba s dvěma nádvořími a čtvercovou věží u vstupní brány. Během dalších století se budova dočkala mnoha modernizací. Největší změny nastaly v 18. století a na začátku 20. století. Během barokní přestavby Książe práce vedl svídnický architekt Felix Antonín Hamerschmidt za účasti sochaře Johanna Georga Schenka a italského štukatéra Ramelliho. Tehdy vzniklo reprezentativní průčelí, pro nějž je charakteristický kolmý rizalit podepřený na čtyřech pilířích s erbovní kartuší zakladatelů ve středovém průchodu. První a druhé podlaží rizalitu zabírá reprezentativní sál nazvaný Maxmiliánův. Poslední velká přestavba zámku se rozeběhla na zač. 20. století, kdy mu bez ohledu na náklady vdechl Jan Jindřich XV. současnou, novorenesanční formu. Stavební práce trvaly do roku 1923 a jejich výsledkem byla mimo jiné naprostá přestavba západní a severní strany zámku, kde vznikly dvě válcovité věže zakončené kuželovitými helmicemi. Hlavní věž zámku Książ byla také přestavěna, když získala podobu osmistěnu zakončeného prolamovanou helmicí.

Kněžna Daisy von Pless

Maria Teresa Olivia Cornwallis-West, rodinou láskyplně nazývaná Daisy (Sedmikráska), se narodila 28. června 1873 na hradě Ruthin v severním Wale- su. Jako sedmnáctiletá dívka poznala na plese bohatého Jana Jindřicha XV., kní- žete von Pless, hraběte von Hochberg z Książe. V roce 1891 se pár nechal oddat v londýnském Westminsterském opatství a požehnání jim udělila britská královna Viktorie. Po příjezdu na Książ se Daisy zapojila do charitativní činnosti v okolí, když převzala patronát nad koncerty a pomáhala sirotkům. Právě díky ní v mnoha městech vznikly krajkářské ško- ly pro chudé dívky a ve Valbřichu byla postavena čistírna odpadních vod. Ze svazku s Janem Jindřichem XV. přišly na svět čtyři děti. Nejstarší dcera zemřela dva týdny po porodu. V roce 1900 se narodil prvorozený syn knížecího páru, Jan Jindřich XVII. (Hansel), jehož kmotrou se stala královna Viktorie. O pět let později se narodil Alexandr a v roce 1910 nejmladší syn Bolko. Výchově dětí se věnovaly chůvy, kněžna samotná se v jejich doprovodu objevovala nejčastěji na slavnostech různého druhu. Po smrti Jana Jindřicha XI. přešel celý majetek Hochbergů do rukou manžela kněžny Daisy, který se bohužel neukázal být tak dobrým investorem jako jeho otec. Obří stavební investice a hospodářská krize v Německu ve 20. letech 20. století vedly ke zruinování jedné z nejmocnějších rodin v tehdejší Evropě. K završení všeho zlého se manželství Daisy s Janem Jindřichem XV. natolik zhoršilo, že během první světové války už prakticky žili v odloučení. Nakonec se s ní Jan Jindřich v roce 1922 rozvedl. O několik let později byla nemocná kněžna odvezena do Czettritzovy vily ve Valbřichu, kde v roce 1943 zemřela.

Prohlídka zámku a teras je zpoplatněna a probíhá ve skupinách nebo individuálně. Indi- viduální turisté mohou využít prohlídky s průvodcem v průběžně vytvářených výletních skupinách. Individuální turisté bez průvodce mohou v rámci vstupenky využít aplikaci pro mobilní zařízení, která usnadní prohlídku zámku. Vstupenky na prohlídky lze zakoupit v pokladnách a online na stránkách www.ksiaz.walbrzych.pl

Otevírací doba zámku Książ
Hlavní sezóna (duben-říjen):

• po-pá 9-17
• so-ne 9-18

Mimo hlavní sezónu (listopad-březen):

• po-pá 10-15
• so-ne 10-16